Hrozba pro řidiče – mrtvé úhly automobilů
 
     
  Výhled zpětnými zrcátky za vozidlo a částečně i vedle vozidla je jedním z faktorů, jež výrazně ovlivňují bezpečnost silničního provozu. Ačkoliv se v oficiálních statistikách dopravní nehodovosti nevykazují dopravní nehody, je-jichž příčinou je tzv. „mrtvý“ (někdy též „slepý“) úhel, je všeobecně známým fak-tem, že tyto nehody jsou velmi časté. Obvykle jsou dle stávajícího „Formuláře evidence nehod v silničním provozu“ skryty za pojmy:  
     
 

- nedání přednosti v jízdě při přejíždění z jednoho pruhu do druhého,
- nedání přednosti v jízdě při zařazování do proudu jedoucích vozidel ze sta-nice, místa zastavení nebo stání,
- nedání přednosti v jízdě při odbočování vlevo souběžně jedoucímu vozidlu,
- nesprávné předjíždění, kdy došlo k ohrožení předjížděného řidiče,
- přehlédnutí již předjíždějícího souběžně jedoucího vozidla.

  
     
  Mrtvý úhel bývá příčinou nehod i s velmi těžkými následky, protože ke střetům vozidel často dochází při vyšších rychlostech jízdy. Ne vždy jsou však zcela na vině řidiči. Většina typů vozidel nenabízí řidičům prostřednictvím zpětných zrcátek dostatečný pohled směrem šikmo za vozidlo (viz následující schéma).  
     
  Schéma mrtvých úhlů některých osobních automobilů  
 
 
     
  Je s podivem, že s nástupem moderních vozidel nedošlo ke zlepšení tohoto stavu, ale spíše naopak. Splývavá záď spolu se zmenšujícím se zadním oknem znemožňuje dostatečný výhled zpět. Snad jen ovládání zrcátek z místa řidiče, kdy si řidič může zrcátko dle potřeby nastavit, se stalo významným pokrokem. I když jsou standardně do nových vozidel montována tzv. „vypouklá“ nebo dělená zpětná zrcátka, oblast zakrytého výhledu je i nadále značná. Okamžiky, kdy se souběžně jedoucí vozidla vzájemně nacházejí v mrtvých úhlech jsou časté a o tom, zda dojde či nedojde k dopravním nehodám obvykle rozhodují zkušenosti řidičů a jejich předvídavost.  
     
  Dalším problémem z hlediska slepých úhlů jsou pozemní komunikace. Velmi často jsou na našich křižovatkách k vidění např. připojovací pruhy napojující se na hlavní komunikace, jež jsou v nevhodném směrovém oblouku. Dalším ne-vhodným příkladem jsou velké okružní křižovatky, na nichž dochází k průpletům vozidel. Souběžně jedoucí vozidla se vzájemně velice často nacházejí v mrtvých úhlech. Důsledkem takto koncipovaných komunikací je, že řidiči nemohou projíždějící vozidla vidět i kdyby se sebevíce snažili.  
     
  A jak těmto nebezpečným situacím zabránit? Pamatovat na mrtvé úhly jak při stavbě pozemních komunikací, tak i při konstrukci automobilů.