Jak se starat o autobaterii?
  
     
  Akumulátory v autě už nevydrží tolik let jako dříve. Pětiletá baterie se tak stává minulostí. Na vině jsou stále náročnější spotřebiče, které výrobci do aut montují a jež zatěžují akumulátory.  
     
  Vybitý akumulátor přitom netrápí jen stará auta. Dřívější životnost čtyři až šest let se dnes u baterií zkracuje. Na vině je skutečnost, že dnes už zastaralá baterie nestačí nárokům moderní a bohatě rozvětvené elektroinstalace automobilů.  
     
  Baterie se zkrátka příliš často stále dokola vybíjí a nabíjí, což jí ubírá na síle. Důležité je proto nechat čas
od času zkontrolovat stav akumulátoru, nejlépe před zimou nebo během ní, kdy trpí nejvíce.		  
     
  Hlídejte si stáří  
     
  Pokud si pořídíte nové auto, můžete být několik let v klidu. Při koupi vozu ojetého je nutné se přesvědčit, jak je baterie stará, a ověřit, v jakém je stavu.  
     
  To první je jednoduché. Na zadní straně každé baterie je vyražen kód, první trojčíslí označuje rok a měsíc, kdy byla vyrobena. Např. podle čísel 026 tedy zjistíte, že byla vyrobena v červnu 2002.  
     
  Životnost moderních baterií je mezi čtyřmi a šesti lety. Pokud byly koupené jako nové v autě, mohou vydržet ještě déle. Když ale dáte novou baterku do staršího vozu, je třeba ji sledovat už po třech letech. Nemá totiž ideální podmínky, elektroinstalace auta je provozem opotřebovaná.  
     
  Raději do servisu  
     
  A co kondice autobaterie? Můžete ji ověřit sami, buď hustoměrem nebo orientačně, stačí nasát trochu elektrolytu. Pokud je čistý, je to v pořádku. Jakmile je špinavý, černý, znamená to, že baterka dostávala zabrat a nebude stoprocentní.  
     
  Při manipulaci s autobaterií myslete na to, že elektrolyt je žíravina a může Vás popálit nebo zničit oblečení. Proto je jednodušší po koupi staršího auta (i jen baterie) zajet do specializovaného servisu baterií, kde ji většinou zdarma nebo za mírný poplatek otestují.  
     
  Měřicí přístroj odhalí i vadný článek či jiný problém. Přímo na místě vám zjistí další zásadní věc: jestli je
v pořádku dobíjecí soustava auta. Test trvá několik minut a měli byste ho absolvovat každý rok.		  
     
  Destilovaná voda… vždy jen originál  
     
  Když pomineme bezúdržbové baterie, do nichž se ani nedostanete (jsou uzavřené), je v ostatních nutné pravidelně alespoň jednou ročně kontrolovat hladinu elektrolytu a případně dolít destilovanou vodu. Pokud
se do toho pustíte, je třeba vědět, jak na to.		  
     
  Na většině baterií jsou rysky minima a maxima. Hladina nesmí klesnout pod ně, ale ani vystoupat nad. Jestliže elektrolyt výrazně ubývá, bude špatné dobíjení, pak je třeba dolít pouze čistou destilovanou vodu.
Ale pozor, zvlášť nebezpečné je přelévat ji do PET lahví od různých nápojů. Nikdy je nevypláchnete dokonale a stopy cukru dokážou baterii do měsíce zničit.		  
     
  A není to jediné riziko. Některé autoservisy používají k měření náplně do ostřikovačů a elektrolytu stejný hustoměr, takže se do baterie tato náplň dostane a zničí ji. Baterie by se neměla odzátkovávat a raději by se
s ní mělo dojet do odborného servisu.		  
     
  Pozor na mráz  
     
  Zvláštní péči potřebuje baterie, když uhodí mrazy. Pokud je stále v provozu, nic se neděje, dobře nabitá baterie by měla snést i teploty kolem minus 20 °C. Jakmile však auto delší dobu stojí, je zle.  
     
  V silných mrazech je třeba kontrolovat a dobíjet baterii častěji. Když nejedete týden nebo dva, kyselina se stáhne do desek a v článcích zůstane jen voda. Ta může zmrznout a led může roztrhat buď desky, nebo i celou baterii.  
     
  Nestartuje, co s tím?  
     
  Jak poznat, že baterie už slábne? Pokud najednou slaběji svítí světla nebo startér ráno hůř točí, většinou je to baterkou. Mnohdy stačí dolít destilku a dobíjet v běžném provozu. Co když ráno startér ani neškytne?  
     
  Možnosti jsou dvě: buďto auto roztlačit či roztáhnout na laně (jakmile vůz nabere rychlost, zařadit rychlost dva, max. tři, a pustit spojku), nebo zavolat souseda či asistenční službu se startovacími kabely. Ty se připojí na baterii druhého vozu, jehož motor běží, a měl by naskočit i ten váš.  
     
  Druhá varianta je rozhodně lepší, protože moderní auta s katalyzátory se mohou při roztahování poškodit; navíc bez motoru v nich nefungují posilovače řízení ani brzd. Jakmile jedete, motor hned nevypínejte.  
     
  K oživení i zcela vybité baterie stačí tak padesát až sto kilometrů - pak máte jistotu, že druhý den nastartujete. Ale stejně je třeba raději zajet do servisu, změřit, dobít nebo koupit novou.  
     
  Jakou baterii koupit?  
     
  Pokud se stane, že Vám baterie definitivně „odejde“, je třeba správně vybrat novou. Nejdelší životnost mají podle odborníků baterie značkové, před těmi levnými ze supermarketů varují.  
     
  Čtyři až šest let vydrží značkové baterky, z těch známějších např. Magnet, Varta, Akuma, Bosch, Delphi.
Ale super levné neznačkové kousky bývají nějak ošizené, mají třeba slabší desky v článku nebo v každém
o jednu míň a životnost je pak mnohem nižší.		  
     
  Na co se při výběru baterie zaměřit? Nejdůležitějším parametrem je správná kapacita a startovací proud.  
     
  Každé auto má od výrobce předepsanou baterii určité kapacity, což zjistíte v návodu k autu, ale poradit by Vám měli i v každé prodejně autobaterií. Kromě toho lze na internetu najít tzv. osazovací tabulky, kam si zadáte typ vašeho vozu a máte hned jasno.  
     
  Když v tabulce vyhledáte např. Renault Laguna 1,9 DTi, zjistíte, že potřebujete baterku s kapacitou 62 ampérhodin (Ah).  
     
  Samozřejmě, že pokud koupíte baterii s vyšší kapacitou, nic se nestane, naopak se zlepší startovací schopnosti, zvlášť v zimě, a prodlouží se její životnost. Nádoby baterií mají standardní rozměry, takže
ve stejné "krabici“ jsou různé kapacity; a v autech je většinou místo na větší baterku.		  
     
  S údržbou, nebo bez?  
     
  Mnoho lidí lákají takzvané bezúdržbové baterie, o něž se není třeba vůbec starat. Voda, která se při dobíjení odpaří, nezmizí z baterie tlakovým ventilkem, ale kondenzuje pod víkem a stéká zpět do článků.  
     
  Není tedy třeba ji dolévat, ani to nejde. Je tu jedno ale. Nemá cenu ji kupovat pro starší auto, protože tam vždycky bude nějak posunutá dobíjecí soustava a v případě přebíjení by baterie dostávala víc zabrat.
A protože se nedá dolít, vysušila by se a zničila. Navíc je výrazně dražší.		  
     
  V obchodech se můžete setkat i s postříbřenými kontakty (Silver), které mají výhodu v tom, že dávají vyšší startovací proud, a hodí se tak hlavně pro dieselové motory.  
     
  A pozor na moderní baterie, jež mají kladné i záporné desky s příměsí vápníku. Ty potřebují vyšší hodnotu dobíjecího napětí (většinou nad 14,6 V) a to většina starších aut nedodává. Zcela novou technologií se vyrábějí baterie gelové, v nichž je elektrolyt vázaný, takže se nemůže vylít. Mají i vyšší životnost a samozřejmě i cenu.  
     
  Je třeba ještě zmínit, že každý, kdo baterie prodává, je povinen odebrat starou baterii "na protiúčet“, a to zdarma. Velké smluvní prodejny autobaterií však podle zákona musí baterii jakékoli značky vzít i od toho, kdo ji u nich nekoupí.