Hoříme!
 
     
 

Pokud už k tomu dojde, pak především nepodlehněme panice. Požáry motorových vozidel nejsou naštěstí příliš časté, ale přesto k nim z různých příčin a v různých situacích dochází. Při provozu vozidla může nastat požár při spuštění motoru, během jízdy, při opravě, nebo při dopravní nehodě. Hasicí přístroj sice není
prvkem povinné výbavy běžného osobního automobilu, a proto řada řidičů o jeho zakoupení vůbec neuvažuje (z osobních vozidel musí být tímto zařízením vybaveny pouze sanitky a taxíky). Je ale spousta řidičů, kteří si jej opatřili a pak je nejvhodnější umístit jej co nejblíže řidiči, nejvhodnější je uchycení k podlaze pod jedním
z předních sedadel.

Moderní vozy mají vesměs palivovou nádrž pod úrovní motoru a na opačné straně vozidla. Dopravu paliva zajišťuje mechanické nebo elektrické čerpadlo. U mechanických čerpadel, která většinou mají pohon od vačkového hřídele, je dodávka paliva přerušena vždy při zastavení motoru.Nejčastější příčinou požáru automobilu je závada na elektrickém zařízení. Běžným způsobem zapojení elektrické instalace motorového vozidla je jednovodičový systém (jeden pól zdroje je ukostřen na hmotu vozu). Při poruše vodiče a doteku
jeho neizolované části na kovovou hmotu vozidla vzniká potom elektrický zkrat, kdy při jiskření nebo nárůstu teploty může nastat vznícení hořlavin.

Je-li ohnisko požáru v motorovém prostoru, neotvíráme kapotu, ale stříkáme hasicí prostředek zespodu. Otevřením kapoty, a tím zvětšení přístupu vzduchu, bychom mohli požár ještě rozšířit. Někdy ovšem
můžeme oheň udusit i dekou, kabátem apod. Není-li v silách posádky vozu požár uhasit, pak je spíše nutné
se od vozidla vzdálit pro případ výbuchu paliva v nádrži. Je nutné zdůraznit, že požár v automobilu se šíří poměrně rychle, zvláště je-li zachvácen vnitřek kabiny… čalounění, plasty a nátěrové hmoty hoří totiž velmi snadno a rychle.