Opěrka hlavy
 
     
  Nastavit správně opěrku hlavy má své opodstatnění. Současné automobily jsou již poměrně dlouhou dobu povinně vybavovány opěrkami hlavy, dnes již prakticky na všech sedadlech. Bohužel však nejsou v běžném provozu ve většině případů správně používány, respektive správně nastaveny. Většinou je možné je vidět,
jak jsou zcela zasunuty, a mohou tak být především při nárazu zezadu jednou z příčin vážného poranění.
 
     
  V současné době mají již některé vozy v základní výbavě aktivní opěrky hlavy, které výrazně snižují nebezpečí poranění krční páteře při nárazu jiného vozidla zezadu. Tento systém je založen na jednoduché fyzikální zákonitosti - pokud do nás něco narazí zezadu, pohybuje se naše tělo směrem vzad. Okamžik poté
se tímto směrem vydá také hlava. Následuje další pohyb celého těla směrem vpřed. Tlak, kterým tělo
v případě nárazu zezadu působí na opěradlo, aktivuje mechanismus, který vysune opěrku hlavy vzhůru a dopředu. Právě včas, aby opěrka zachytila zpětný pohyb hlavy, při kterém dochází k nejčastějšímu poranění krční páteře. Vysunutí opěrky hlavy vpřed a vzhůru se řídí silou tlaku, jakým tělo působí na opěradlo.
To závisí na hmotnosti pasažéra a síle nárazu. Systém je nastaven tak, aby se aktivoval i při nehodách
za poměrně nízké rychlosti, tedy při srážkách, které automobil sice vážně nepoškodí, mohou ale nepříjemně poranit krční páteř cestujících na předním sedadle. Celý systém je mechanický, a tak je možné jej používat opakovaně. Bohužel ani tyto systémy nejsou samospasitelné, především v situaci, kdy není možné jejich základní polohu upravit tak, aby dosahovala nejméně do výše očí. Vzdálenost zátylku od opěrky musí být také co nejmenší, a to může být problém, především u osob s výškou kolem 190 cm.
 
     
 

Již bylo uvedeno, že opěrky hlavy jsou v našich vozech součástí povinné výbavy již celou řadu let. Zkusili jste se ale podívat, jak se v provozu běžně používají? Řada řidičů je nechá v základní poloze prakticky od té doby, co si auto koupí. Opěrky jsou mnohdy zasunuty těsně u opěradla, takže pokud je někdo vyšší postavy, má opěrku přesně za krkem v prostoru krční páteře. Tak je zaděláno na zranění právě této partie našeho těla
již při nepříliš silném nárazu zezadu. Funkce opěrky má ale být přesně opačná. Má úrazům krční páteře bránit. Pokud je opěrka příliš nízko, překlopí se hlava kolem její horní hrany a dochází tak k značnému přetížení krční páteře. Řada testů prokázala, že opěrka funguje správně jen tehdy, je-li vysunuta tak, aby
se o ni hlava opřela, a je-li při normálním posazení těsně u naší hlavy. Opěrka také nesmí být  příliš měkká. Každopádně byste si to měli co nejdříve vyzkoušet a opěrky nastavit do správné polohy. Problémem může
být také to, že konstruktéři počítají při výrobě vozu s tzv. průměrnou postavou, která je vysoká 175 cm a rozsah vysunutí opěrky je u celé řady vozů příliš malý. Bezpečnou jízdu si ale zaslouží i ti s vyšší postavou,
a tak i takováto „maličkost“ může u někoho rozhodnout třeba při výběru nového vozu.