Měření rychlosti vozidel
  
     
  Přesnost rychloměru vozidla  
     
  Právní řád ČR odkazuje v případě přesnosti rychloměrů na mezinárodní předpisy, a to konkrétně na předpis EHK/OSN č. 39 a evropskou směrnici 75/443/EHS, ve znění pozdějších směrnic.  
     
  Z uvedených norem jednoznačně vyplývá, že:  
 
  • Rychlost udávaná rychloměrem nesmí být nikdy nižší než skutečná rychlost. Je stanovena i maximální odchylka, která určuje, že např. při údaji rychloměru 50 km/h je minimální  skutečná rychlost 41 km/h.
  • Je přesně stanoven vzorec podle kterého se přípustná odchylka rychloměru určuje.
  
 
 
  Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nejsou na vozidle provedeny nepovolené úpravy (např. montáž pneumatik nepovoleného (většího) rozměru), nelze při dodržování rychlosti dle rychloměru překročit zákonem stanovenou maximální rychlost vozidla.  
     
  Přesnost radarů  
     
  Každý radar, který Policie ČR, vojenská policie nebo obecní police používá k měření rychlosti vozidel, musí odpovídat zákonu č. 505/1990 Sb., o metrologii, a jeho prováděcím vyhláškám. Radary musí mít platné typové schválení a každý jednotlivý kus musí být pravidelně kalibrován.  
     
  Radary jsou v ČR schvalovány s jednotnou odchylkou ± 3 km/h, pokud je zjištěná rychlost do 100 km/h, respektive ± 3 procenta při rychlostech nad 100 km/h. Tato odchylka není promítnuta do zobrazené rychlosti na radaru, zohlednit ji musí sám policista nebo strážník. Teoreticky může u řádně fungujících radarů nastat situace, že vozidlu, které objektivně jede rychlostí 50 km/h, ukáže jeden radar rychlost 47 km/h a jiný 53 km/h.  
     
  Překročení rychlosti 50 km/h lze tedy považovat za spolehlivě prokázané až tehdy, zobrazí-li se na radaru rychlost 54 km/h a vyšší. Podobně to platí i pro ostatní překročení rychlostních limitů. Proto je například překročení rychlosti 70 km/h prokázané až tehdy, zobrazí-li radar rychlost nejméně 74 km/h a podobně.  
     
  Jestliže vyjde najevo, že uvedená minimální tolerance nebyla v jednotlivých případech dodržena a obecní policie pokutovala v blokovém řízení i překročení nižší, bude ministerstvo dopravy okamžitě iniciovat uplatnění mimořádných opravných prostředků pro porušení zákona (přezkumné řízení), ke kterému jsou příslušné krajské úřady a v hlavním městě Praze ministerstvo dopravy. V tomto duch byly osloveny jednotlivé krajské úřady.  
     
  Činnost obecní policie při měření rychlosti  
     
  Měřit rychlost vozidel v rámci dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích je
od 1. července 2006 oprávněna Policie České republiky a obecní policie. Podle zákona přitom obecní policie postupuje v součinnosti s Policií České republiky.		  
     
  Tato součinnost by měla spočívat zejména ve výběru vhodných lokalit a termínů pro měření rychlosti vozidel
s ohledem na efektivní dopady na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích. Zákon zde fakticky výslovným zmíněním povinné součinnosti pouze zdůrazňuje obecnou zásadu spolupráce obecní policie s Policií ČR, jak je zakotvena v zákoně o obecní policii, takže přímá účast příslušníka Policie ČR při takovém měření rychlosti není nutná.		  
     
  Smyslem požadavku na součinnost je zajistit účinnou koordinaci plnění úkolů obecní a státní policie. Strážníci obecní policie budou nově oprávněni vozidla, jejichž řidiči překročí nejvyšší dovolenou rychlost, zastavovat. Budou rovněž oprávněni ve stanovených případech projednat překročení nejvyšší dovolené rychlosti
v blokovém řízení. 		 
     
  Právní význam stanovených rychlostních limitů  
     
  Ve vymezení rychlostních limitů se nic nezměnilo od přijetí zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů který je účinný od 1. ledna 2001. Rychlosti, které stanovuje citovaný zákon v ustanovení § 18, resp. které jsou stanoveny dopravní značkou "Nejvyšší dovolená rychlost", představují limity, které řidič nesmí překročit. V žádném případě však nepředstavují povinnou rychlost, pod kterou řidič nesmí po celou dobu své jízdy zpomalit.