LOGANLAND - Nafta je jiná...máme se jí bát?

	Nafta je jiná...máme se jí bát?

	Od září tankujeme naftu s přídavkem rostlinného oleje. Co to znamená pro motoristy? Panika, že nafta s biosložkou ničí motory, nemá či má opodstatnění?

	Od tohoto období by měla nafta, kterou řidiči tankují u pump, obsahovat v malém množství biosložku. Motoristé však netuší, zda mají být stojany s tímto palivem označeny zvláštním způsobem, nebo zda biosložku obsahuje každá nafta, kterou pumpy nabízejí, a hlavně zda nemůže bionafta poškodit motory jejich vozů, jak se objevilo v některých novinách.

	Co je bionafta

	Vyrábí se chemicky z rostlinných olejů, je to metylester jejich mastných kyselin. Pro stoprocentní bionaftu se používá anglická (zkratka FAME).

	V Česku se používá takzvaný metylester řepkového oleje (zkratka MEŘO), v jiných zemích je to třeba slunečnicový nebo sójový olej. Samotný rostlinný olej vysychá a zanáší vše usazeninami, proto se musí jeho vlastnosti chemicky upravovat. Do benzinu se bude od ledna roku 2008 přidávat bioetanol (biolíh), což je líh vyrobený z rostlin, ať už z brambor, řepy nebo obilí.

	Teplo bionaftě nevadí

	Panika, která se mezi motoristy rozšířila kvůli názorům, že nafta s biosložkou se při dlouhodobém stání v teple rozkládá a ničí motory, nemá opodstatnění, tvrdí experti na paliva. Zároveň uvádí, že když nechali dva měsíce na střeše rodinného domku ležet plastové lahve se stoprocentním rostlinným „biopalivem“ (pokud se jedná o stoprocentně čistou složku, nikdy se nic nestane), nic se nestalo. Žádná změna kvality, kapalina jen trochu ztmavla, podotkli.

	Stoprocentní biosložka je v pohodě, problém nastává při znečištění např. vlhkostí, kdy biosložka začne kvasit a tím její kyselost vzroste na agresivní hodnoty. Pak se spouští koroze hliníkových slitin, jako jsou těla vstřikovacích čerpadel...

	A v naftě, kterou od září tankujeme, je téhle biosložky maximálně jen pět procent. I přesto by se mohl problém s motorem výjimečně objevit. Kdy? V případě opravdu dlouhodobé odstávky auta, třeba po dopravní nehodě, nebo u řidičů, kteří vytáhnout vůz z garáže jednou za půl roku. To by ale muselo být v naftě větší množství biosložky. Podle zákona smí být v palivu maximálně 5 % biosložky, k míchání dochází až při stáčení do cisteren, aby se to nekazilo už v rafinérii, ale až u prodejců.

	Moderním motorům nevadí

	Nemohou paliva s příměsí organických složek poškodit složité vstřikovací mechanismy moderních motorů, které pracují s obrovskými tlaky v řádech stovek atmosfér a velikost otvorů trysek se měří v nanometrech?

	Na provozní vlastnosti motoru nemůže mít tak malá příměs biosložky vliv. Byly provedeny zkoušky, které ukázaly, že z hlediska výkonu motoru, čistoty emisí, schopnosti startovat v zimě i dalších kritérií je vliv příměsí zanedbatelný, tvrdí odborníci.

	Ovšem při vyšších koncentracích by už musely být motory upraveny. Totéž platí o přídavku biolihu do benzinu od ledna 2008.

	Výrobci dieselových motorů údajně uznali palivo do pěti procent biosložky jako naprosto vyhovující. A například hlavní výrobce vstřikovacích systémů, firma Bosch, už pro americký trh zkouší dvacetiprocentní podíl biosložky.

	Pokud by chtěl mít někdo opravdu jistotu, že nafta během dlouhodobého stání nezmění kvalitu a nepoškodí motor jeho vozu, existuje dvojí řešení.

	Existuje přípravek Super diesel aditiv, jednou z jeho složek je stabilizátor. Stačí ho přidat v koncentraci podle návodu, v poměru jeden měsíc odstavení - jedna dávka. A jsme u toho – je to v podstatě konzervant, aby nedocházelo ke kvašení se zbytky vody v palivovém systému.

	Druhou možností je objíždět pumpy a ptát se obsluhy, jestli nemají naftu, v níž žádná biosložka není. Zákon určuje podíl biosložky za dané období. Někdy v naftě nemusí být vůbec, jindy více než dvě procenta, ale nikdy ne více než pět.

	Cena půjde nahoru. Přídavek rostlinného oleje do nafty může podle odborníků zvednout její cenu.

	Ústav paliv a maziv bude obsah metylesterů v naftě kontrolovat v rámci monitoringu kvalit paliv.

	Rizika při používá nafty s přídavkem biosložky nehrozí, pokud výrobci dodrží kvalitativní normy. Je ale je nutné dbát na to, aby přidávaný řepkový metylester byl co nejčistší a měl dobrou oxidační stálost. Trochu víc práce s tím budou mít distributoři, kteří budou muset daleko více hlídat odkalování nádrží a čistotu cisteren. Biosložka totiž vstřebává vodu více než obyčejné palivo.

	Změna označení nynější používané nafty není třeba, neboť do pěti procent obsahu biosložky je palivo stále klasifikováno jako nafta, takže z legislativního hlediska se nic nestalo. Rozhodl o tom stát v součinnosti s Evropskou unií již před rokem 2003, kdy se na evropské úrovni schvaloval proces přidávání biosložek a podíleli se na něm výrobci pohonných hmot i zástupci automobilek. Bylo jasně řečeno, že pět procent je koncentrace, která nemůže auta negativně ovlivnit, a to ani nejmodernější dieselové motory. Současná norma pro naftu platí od roku 2003.

	Škoda, že nemůžu najít dopis ze škodovky, co mi kdysi napsali na dotaz, zda do feldy můžu lejt bionaftu (obsah MEŘO nad 30%). Tam to tehdy obšírně vysvětlovali a přesně popsali procesy, co se uvnitř děje – od bobtnání a naleptávání pryžových součástí, přes zanášení stěn palivové soustavy šlemem až po vnitřní korozi vstřikovacího čerpadla a zalepování trysek. Prostě mi chtěli odradit od používání bionafty, tak to tam haněli. V současné době to zase vychvalují. Je fakt, že už tehdy mi psali, že pro udržení záruky na motor můžu tankovat bionaftu pouze od OMV, kde je záruka kvality, u jiných pump nebrat a zemědělcům se obloukem vyhýbat. Jenže OMV s bionaftou už skončila. Ochcávky a všechny další generace škodivek jsou uzpůsobeny pro bionaftu, dokonce jí mívají uvedenou jako alternativní palivo ve velkým TP. Je fakt, že obsah sraček do 5 % je zanedbatelný, že moderní motory řízené počítačem zvládnou zpracovat i horší věci.