LOGANLAND - Co dělat, když to venku klouže

	Co dělat, když to venku klouže?

	Velká část řidičů si o sobě myslí, že jsou zkušení a dokážou vozidlo vždy zvládnout. Ale je to tak i na nejnebezpečnějších površích, mezi něž patří namrzlá silnice, sníh či vozovka po prudkém dešti? Velmi nebezpečný je povrch silnice v prvních minutách deště, kdy se smíšením prachu a vody vytvoří mazlavé blátíčko, klouže například i mokré listí.

	Většina motoristů má špatné reakce a reaguje v okamžiku problému tím, že sešlápne brzdový pedál a čeká, co bude následovat. To je velmi nebezpečné.

	Když se dostanete do krizové situace, je důležité nezmatkovat, vyvarovat se unáhlených reakcí, trhavých pohybů volantem a s pedálem brzdy i plynu zacházet velmi obezřetně.

	Na většinu problémových situací by měl řidič reagovat vyšlápnutím spojkového pedálu a sundáním nohy z plynu, pak začít situaci řešit.

	V zimním období hrozí akutní nebezpečí smyku, a to především v místech, kde se pod kola vozu dostanou rozdílné povrchy. Namrzlá vozovka může být na mostech, nájezdech, při výjezdu z lesa či na otevřených prostranstvích.

	Jízda do kopce

	V případě, že silnice klouže, je při jízdě do kopce důležité udělat vše pro to, aby vůz nezpomalil. S plynem je třeba zacházet velmi citlivě.

	Jakékoliv jeho razantnější sešlápnutí způsobí protočení kol a zastavení. Ideálním řešením je zařadit raději nižší – druhý či první – rychlostní stupeň již pod kopcem, při stoupání udržovat plyn ve stejné poloze a nezastavovat.

	Jízda z kopce

	Cesta z namrzlého kopce bývá mnohdy složitější, protože auto se nekontrolovatelně sune dolů a není síla, která by je zastavila.

	Nutné je udržet co nejpomalejší pohyb vozu a najít si co nejlepší stopu (hlubší sníh, posypaný a neuklouzaný okraj). Důležité je velmi mírně přibrzďovat a pomalu podřazovat.

	Opět klidně i první rychlostní stupeň. Velkou roli hrají kvalitní zimní pneumatiky a váha vozu, nezapomínejte ani na sněhové řetězy.

	Přejíždění mezi zasněženými pruhy

	Mezi zasněženými pruhy přejíždějte pouze v nejnutnějších případech, kdy je třeba objet například stojící vůz. Ve vyjetých kolejích se může skrývat vrstva vody či ledu, která způsobí rozdílné povrchy mezi koly a akutně hrozí smyk. Nutná je velká opatrnost a citlivost při zacházení s pedály.

	Špatnou reakcí, kterou provede 90 % řidičů, bývá to, že začnou instinktivně natvrdo brzdit a točit volantem. Vůz však jede rovně "jako sáně“ přímo na překážku. Před přejížděním proto co nejvíce snižte rychlost vozidla, vyšlápněte spojku, změňte jízdní pruh a spojku – při částečném přidávání plynu – pomalu pouštějte.

	Aquaplaning

	Aquaplaning znamená ztrátu dotyku pneumatik s vozovkou při vjezdu do vody. K této velmi nebezpečné situaci dochází při vjezdu auta do míst s vysokou vrstvou vody. Nejčastěji ve vyjetých kolejích. Vzniká jako důsledek nepřiměřené rychlosti vozidla, kdy vzorek pneumatik zpod kola nestačí odvádět vodu.

	Vznikne vodní klín, který zvedne kolo, to "plave“ a vozidlo se stane neovladatelné. Řidič ucítí ránu do volantu, kola se začnou rychle protáčet a zvýší se otáčky motoru.

	První správnou reakcí, pokud již k aquaplaningu dojde, je ihned sundat nohu z plynu, sešlápnout spojkový pedál, volant srovnat rovně a čekat, až kolo dosedne zpět na zem. V žádném případě nebrzdit, neřadit a nezatáčet. Při dosednutí kola na vozovku by totiž mohlo dojít k převrácení automobilu nebo k prudké změně směru jízdy.

	Nebezpečí aquaplaningu se zvyšuje u vozidel s výrazně širšími koly, než jaké doporučuje výrobce vozu. Pozor by si tedy měli dát tzv. tuningáři, kteří široké pneumatiky používají s velkou oblibou.

	Čím je široká pneumatika lepší na suchu, tím je horší na vodě, protože široká kola nestačí odvádět vodu do stran. Proto jsou obecně náchylnější k aquaplaningu a hrozí větší nebezpečí smyku.

	Dalším nebezpečím je voda na třecích částech brzd. Při jízdě v dešti je důležité občas jemně sešlápnout brzdový pedál, protože na brzdových kotoučích nebo i na brzdových bubnech se vytváří mikroskopická vrstva vody, která snižuje účinnost brzd. Tato rada platí i při výjezdu z myčky.

	Nedotáčivý smyk

	Nebezpečí tohoto smyku hrozí především u aut s pohonem předních kol, kdy je hlavním důvodem nesprávně odhadnutá nájezdová rychlost do zatáčky s kluzkým povrchem – při najetí do zatáčky větší rychlostí se dostane do smyku přední osa, tím se stává vozidlo neřiditelným a pokračuje po tečně.

	Správným postupem řešení již vzniklé situace je nepanikařit, prudce nebrzdit, vyšlápnout spojkový pedál, citlivě, ale pevně držet volant ve směru původní jízdy a doufat, že se kola "chytí“ původní stopy.

	Velmi důležité je situaci předvídat. Do zatáček musí vozidlo s předním pohonem vjíždět přiměřenou nájezdovou rychlostí, lepší je menší rychlost, plyn můžeme přidat až ve druhé třetině zatáčky.

	Přetáčivý smyk

	Nebezpečí hrozí především u vozů s pohonem zadních kol nebo s motorem vzadu. Smyk může být způsoben například rozdílnými povrchy pod koly. Důležité je podchytit počáteční stadium smyku a začít včas reagovat.

	Při vynášení zadní části vozu lze situaci zvládnout korekcí volantem – ihned natáčet kola proti směru vynášení (točíme ve směru přetáčející se zadní části vozu), případně ubrat plyn, volant vracíme plynule, ale rychle zpět do původní polohy. Stabilizaci zlepšíme mírným přidáním plynu.