Dne 3. dubna 2008 projednaly pracovní skupiny složené ze členů expertní komise k novelizaci zákona
o silničním provozu návrhy na změny tohoto zákona s níže uvedenými závěry.

-    je třeba v zákonu zachovat  přednost chodců na přechodech před provozem vozidla,
-    chodec nemá přednost  před tramvají a na přechodu se světelnou signalizací, kde se musí řídit touto
     signalizací,
-    chodec má přednost i na přechodu se světelnou signalizaci pokud tato nefunguje,
-    ustanovení o právech chodců jsou nepřesná a je nutno je precizovat, aby nedocházelo k výkladovým
     problémům,
-    přecházení chodců k nástupním ostrůvkům vozidel MHD, při kterém často dochází k dopravním nehodám
     lze řešit  místní úpravou (dopravním značením) na základě výsledků bezpečnostního auditu na pozemních      komunikacích,
-    do zákona je třeba rozšířit povinnost použít reflexní vesty při nouzovém stání vozidla na pozemních      komunikacích mimo obec jednotně pro všechny řidiče, a ne jenom pro řidiče služebních vozidel, jak to dnes
     vyžaduje právní úprava,
-    řízení pod vlivem alkoholu je jedním z nejnebezpečnějších protiprávních jednání v provozu na pozemních
     komunikacích a je nutno zachovat nulovou toleranci obsahu alkoholu v těle řidiče,
-    zpochybnění nutnosti zachování nulové tolerance v zákoně o silničním provozu došlo následkem
     nepochopení snahy expertů, aby řidič nebyl zbytečně podrobován zdravotnímu vyšetření ve zdravotním
     středisku na obsah alkoholu v těle, pokud byl u řidiče orientační zkouškou policie zjištěn takový obsah
     alkoholu, který je lidský organismus schopen vyprodukovat nezávisle na požití alkoholu,
-   policie v případě podezření na požití alkoholu u řidiče postupuje v souladu se zákonem č. 379/2005 Sb.,
     o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými
     látkami a podle metodiky Ministerstva zdravotnictví ve věci možného množství vyprodukovaného
     alkoholu lidským organizmem.

-   nelze prolomit ústavní právo odepřít výpověď pokud by tím provozovatel vozidla vystavil ohrožení sebe
    nebo osobu blízkou za spáchání trestného činu nebo přestupku,
-   občan nemá povinnost udávat sebe ani osobu blízkou, pokud se jedná o podezření ze spáchání trestného
    činu nebo přestupku,
-   možným řešením obdobným jiným evropským právním úpravám, je  vytvoření samostatného ohrožovacího
    správního deliktu, který není dopravním ani jiným přestupkem podle zákona o přestupcích,
-   správní delikt nebude podléhat  bodovému hodnocení, protože se nejedná o dopravní přestupek,
-   nelze s ním spojovat ztrátu řidičského oprávnění, protože se nebude jednat o dopravní přestupek,
-   navrhovaný správní delikt bude založen na těchto principech:

a)   objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za nesplnění povinnosti znát a sdělit údaje o řidiči vozidla
      důležité pro zajištění bezpečnosti silničního provozu pokud se nevyviní na základě zákonem stanovených
      liberačních důvodů,
b)   skutková podstata ohrožovacího deliktu spočívá již v samotném ohrožení bezpečnosti silničního provozu
      tím, že jsou  zatajovány údaje důležité pro zajištění bezpečnosti silničního provozu,
c)   správním deliktem se nepostihuje dopravní přestupek ale nesdělování údajů důležitých pro bezpečnost
      silničního provozu.