Trénink základních komunikačních dovedností
 
     
 

Tento trénink je jedním z dlouhé řady cvičení na rozvoj základních komunikačních dovedností operátorek.

 
     
 

UPOZORNĚNÍ:
Tento trénink je rychlá a dynamická akce. Vyžaduje od zúčastněných záměr, zodpovědnost a disciplínu. Je to však nejsilnější nástroj, jak zlepšit své výsledky.

V okamžiku, kdy se rozhodnete trénovat, přestává existovat minulost i budoucnost, existuje pouze TEĎ, ve kterém Ty společně se svým kolegou/kolegyní pracuješ na svém zlepšení.

Trénink je zaměřený na:

a) Schopnost oslovit realitu (=stav, ve kterém se druhá osoba nachází, co zrovna cítí, co se jí honí hlavou, důležité na tom je to, abys přestala posuzovat na základě vlastních zkušeností a úvah a POUZE POZOROVALA)
- najděte klidné místo – seminárka nebo salonek a tam probíhá trénink následujícím způsobem:

Kouč – ta z Vás, která bude předvádět „osobu v nějaké situaci“- má za úkol zahrát situaci, mít určitou náladu, určitý koncept toho, proč se chová tak, jak se chová a při tom sledovat, jak její role kouče působí na studenta.
Student – ta z Vás, která se snaží oslovit realitu kouče a učí se podobné situace přirozeně a nenásilně zvládat.

1 Příklad nejjednoduššího stupně (žádné negativní emoce jako vztek, nenávist):
Dříve než začnete sehrávat scénku, popište si situaci – např.: jsme na zastávce a mě je zima….

  • Kouč  stojí na zastávce  a třese se zimou.
  • Student ho se na něho s porozuměním podívá a řekne:“Takové ochlazení dnes asi nikdo nečekal, že?“

POZOR!!

  • Každý stupeň je třeba trénovat tak dlouho, dokud student nepociťuje  zlepšení  ve zvládání této situace (jedná se o osobní pocit).
  • Kouč a student střídají své úlohy vždy až tehdy, když má student dobrý pocit, že danou situaci zvládl.
  • Kouč má povinnost být přísný a nedovolit studentovi, aby utekl ze situace, kterou nezvládl.
  • Kouč NEDÁVÁ studentovi řešení, pouze mu sdělí, kde byla chyba nebo jakou reakci u něho jednání studenta vyvolalo.

Po zvládnutí tohoto stupně přijde na řadu těžší „případ“ a to takový, kdy je osoba smutná, rozzlobená, atd.

2 Příklad složitějšího stupně (připouští se negativní emoce)

  • Kouč  a student jsou spolupracovníci. Kouč si koupil svačinu a zjistil, že zboží je prošlé a je rozčílený.
  • Student osloví jeho situaci a sám je v přiměřené náladě – někde kolem antagonismu (odmítání – není tak silné jako nepřátelství a vztek): „Vidím, že tě taky dokáže rozčílit, když nakoupíš prošlý zboží … Já jsem vždycky na mrtvici a mám chuť  tam jít, a pořádně jim vynadat!

b) schopnost POTVRDIT KOMUNIKACI

V podstatě je to druhý – navazující krok – když dobře oslovíte realitu, ten člověk něco řekne a teď přijde velmi důležitá věc: POTVRZENÍ JEHO REALITY – nejde o to, že s tím člověkem musíte souhlasit, ale důležité je potvrdit mu, že jste rozuměli tomu, co říká. Má to kouzelný vliv.
Úrovně tréninku jsou stejné.

1 Příklad nejjednoduššího stupně (žádné negativní emoce jako vztek, nenávist):
Dříve než začnete sehrávat scénku, popište si situaci – např.: jsme na zastávce a mě je zima ….

  • Kouč  stojí na zastávce  a třese se zimou.
  • Student ho se na něho s porozuměním podívá a řekne:“Takové ochlazení dnes asi nikdo nečekal, že?“ (to už znáš)
  • Kouč odpoví.
  • Student upřímně potvrdí, že rozuměl nebo že chápe.

 

Trénink probíhá do té doby, než se student cítí sebejistý a jeho potvrzení zní opravdově. Kouč by měl z tohoto potvrzení cítit uspokojení. Pokud se jedná o druhý stupeň,  pozornost kouče by neměla dál spočívat na problému a jeho emoce by se měla zlepšit.

Trénujte a případné otázky, pocity, poznatky si poznamenej. Budeš mít příležitost se o tom dozvědět více, a tak získat odpovědi na své otázky.